PROVAZY,LANA,ŠŇŮRY

Vyrábíme provazy a lana konopná, jutová, bavlněná, lněná, kokosová a sisalová. Dodáváme provazy a lana polypropylenová, polyamidová, polyesterová, kevlarová a  lana z materiálu Dyneema atd. Provazy a lana nabízíme v průměrech 0,8mm až 120mm v různých typech pletení.

Provazy a Lana Přírodní: Jutové, Bavlněné, Lněné, Kokosové, Konopné, Sisálové

Více informací o Použití, Barvách, Průměrech a Nosnostech přírodních lan najdete.

Provazy a Lana Syntetická: Polypropylenové, Polyamidové, Polyesterové, Kevlarové

Více informací o Použití, Barvách, Průměrech a Nosnostech syntetických lan najdete.

 

Dekorační Okrasná Lana a Provazy:

• Provazy a Lana Přírodní
• Provazy a Lana Syntetická
• Lana pro práci ve výškách

---

Údržba - provazy, lana

Skladování: Lano se skladuje suché, smotané do “panenky“ a pověšené. Dobře skladované lano nestárne a nesnižuje se zásadně jeho nosnost.
Čištění: Lano se pere v čisté vodě teplé max. 30 °C bez jakýchkoliv prášků (mimo specielních přísad přímo od výrobce). Viz kartáček na praní lan.
Kontrola: Před každým použitím zkontrolovat neporušenost opletu a jádra (prohlédnout celou délku lana).
Prevence: Každé slanění ničí lano a značně snižuje počet pádů lana. Když už slaňovat, tak pomalu, aby se zahřátá slaňovací pomůcka stačila chladit. Kyseliny i jen jejich výpary ničí lano tak, že je silně nebezpečné takové lano použít na cokoliv (viz chemické a jiné vlivy). I když se vlivem pošlapání nikdy snížení počtu pádů neprokázalo, musíme se vyvarovat šlapání na lano a to hlavně mačkami (Schubert, 2002). Přímé sluneční paprsky lanu škodí (Signoretti, 2002). Ukládáním lana do obalu se sníží znečištění jádra lana a tím dochází k menšímu odírání vláken. Lano je v každém případě nutné vyřadit při zjevném mechanickém poškození jádra nebo opletu, po zachycení extrémního pádu přes a po každém pádu přes ostrou hranu.

Vlastnosti - provazy, lana

Poddajnost: Tuhé lano = těžká manipulace a vázání uzlů, měkké lano = zatažené uzly se těžko rozvazují.
Nasákavost: Při nasáknutí lana se prudce zvyšuje jeho hmotnost, snižuje se pevnost a schopnost pohlcovat pádovou energii (Signoretti, 2001). Některá lana mají specielní impregnaci, která zabrání nasáknutí vody (DRY úprava).
Odolnost proti oděru: Je to schopnost lana odolávat roztřepení nebo prodření. Viz vliv opotřebení.
Smyčkování: Každá lano více či méně smyčkuje, záleží na technice smotávání lana.
Omak: Je hmatový vjem při držení lana, záleží na průměru, struktuře opletu, povrchové úpravě, těsnosti opletu a materiálu opletu.
Hranová odolnost: Je schopnost lana zachytit pád přes skalní hranu.
Posun opletu: U každého lana dojde k posunutí opletu vůči jádru při natažení lana, ale důležité je, aby posun opletu proti jádru v podélném směru (a to ani v kladném ani v záporném smyslu) nepřekročil 20 mm (podle EN 892). Viz posun opletu.
Konstrukce: Dynamická lana pro horolezectví musí být výhradně s opletem kolem jádra, které musí tvořit min. 50 % hmotnosti lana. Viz konstrukce lan.
Statický průtah: Jednoduchá (jeden pramen lana) a dvojitá lana (dva prameny lana) nesmí mít průtah se závažím o hmotnosti (80,0 + 0,1) kg větší než 10 % a poloviční lana (jeden pramen lana) 12 %. Viz statický průtah.
Dynamický průtah: Při prvním pádu nesmí pro žádný zkušební vzorek dynamický průtah překročit 40 %. Viz dynamický průtah.
Rázová síla: Je to síla působící na lezce při zachycení pádu. U jednoduchých a dvojitých lan by neměla být hodnota větší než 12 kN, u polovičních lan 8 kN. Viz rázová síla.
Počet pádů: Lano jednoduché a poloviční musí zachytit bez přetržení nejméně 5, dvojité pak nejméně 12, po sobě následujících zkušebních pádů. Viz počet pádů.
K zlepšení vlastností horolezeckých lan se provádí různé chemické úpravy jejich vláken. Hlavně jsou chráněna proti vlhkosti, oděru a nečistotám.

Struktura - provazy, lana

Jakékoliv lano je prodlouženou rukou toho kdo jej používá. Ať už to je lezec, stavař, sportovec nebo dítě, musíme si být jisti, že lano nikdy neselže a bude co nejlépe sloužit svému účelu. Pro práci s lanem není důležitý jen jeho výběr, ale i kontrola a údržba. Provazy a lana používáme nejčastěji k vytahování materiálu, v horolezectví, pro sport nebo dekoraci. Každé lano má vlastní specifikaci a vlastní provedení. Obecně lze rozdělit lana do dvou skupin a to lana stáčená a lana pletená.

Stáčená lana a provazy

Těmto lanům se také říká kroucená lana. S těmito provazy se setkáváme především ve stavebnictví, v průmyslovém lezení, dekoracích a tradičních interiérech. Provazy se vyrábějí na obrovských stáčecích strojích, kdy se stáčením jednotlivých pramenů dosáhne jejich předpětí, které pak udržuje lano pohromadě. Stáčený provaz se vyrábí tří nebo čtyřpramenný. Tenké stáčené šňůry je možné vyrobit i dvoupramenné.

Pletená lana a provazy

Lanům se taktéž říká splétaná a vyrábějí se v různých metodách a variantách z nekonečných svazků vláken. Na základě variability kosntrukčních a technologických proměnných lze dosáhnout rozdílných mechanických a estetických vlastností lana. Provazy a lana lze v dokončovacím procesu dále upravit a změnit tak jejich dosavadní vlastnosti, jedná se především o termofixaci a impregnaci.

Tandemové splétané lano bez jádra

Při této konstrukci každé vlákno prochází střídavě povrchem a vnitřní částí. Provaz má větší průtažnost než lano pletené s jádrem, krom toho spočívá nebezpečí v tom, že sebemenší poškození má vliv na pevnost celého lana a nemůže být nijak kompenzováno, neboť lano nemá vnitřní duši. Pro tento typ lana se užívá termín pletené lano bez jádra. Tento základní typ provazu se používá při vodních sportech, jako provaz vázací nebo oděvní šňůra.

Pletené lano s hladkým opletem s jádrem

Jediným lanem, které prokázalo svou životaschopnost, je pletené lano s jádrem a opletem což je univerzální model pro všechna lana horolezecká, speleologická, záchranná a pracovní. Vychází se z jednoduché skutečnosti, že téměř všechny externí nežádoucí vlivy, mimo prostý tah, zatěžují pouze oplet lana. Ten je objektem soustředěného náporu ničivých vlivů blokantů, brzd, UV-záření, pronikajících ostrých částic nečistot, vlhkosti a jiných méně zhoubných faktorů.

Konstrukce provazu je většinou taková, že hlavní nosná funkce spočívá na jádru, které má 50 – 70 % celkové hmotnosti lana. Zbývající podíl náleží opletu, přičemž jeho hlavním úkolem je ochrana jádra. Nižší nebo vyšší podíl opletu je nepřípustný. U nízkého podílu by vzniklo riziko jeho ztržení mechanickými pomůckami, hranou nebo jiným vlivem. Naopak při vyšším podílu by nemuselo lano splňovat požadavky na dynamické vlastnosti.

Velmi podstatnou rolí opletu je indikace stavu lana při vizuální kontrole. Absolutní význam však nemá – evidentně nepoškozený provaz ještě nemusí být dobrý. Degradační procesy způsobené např. UV zářením, chemikáliemi po delší době způsobí ve vláknech drastický pokles pevnosti i bez vnějších příznaků.

Jádro může být konstruována mnoha způsoby. První je z pramenů stáčených, kdy v duši musí být stejný počet pramenů vlevo a pravotočivých, aby nedošlo k nežádoucímu kroucení lana nebo otáčení lezce visícího na laně. Je-li jádro pletené, skládá se ze dvou nebo tří "copů" tvořených dalšími třemi prameny. U provazů statických je jádro tvořeno buď rovnými vlákny polymeru bez jejich zatáčení, případně jen s minimálně stáčenými prameny. K důležitým požadavkům na pletená lana patří i to, že oplet se nesmí posouvat po duši, což v praxi může způsobit problém nejen při slaňování.

Provazy horolezecké mají jemný oplet zhotovený z vláken hladkých nebo kadeřených, aby lano bylo v ruce velmi příjemné na omak. Oproti tomu lana speleologická od světově renomovaných firem (např. americká PMI) používá na lanech hrubý oplet, tzn., že jednotlivé prameny opletu vytvářejí hrubou strukturu, která zamezuje prokluzu blokantu na laně a také má podstatně vyšší odolnost proti poškození nebo prodření při styku se skálou nebo jinou hranou oproti lanům horolezeckým. Z komerčních důvodů se provazy vyrábějí co nejpestřejší, hlavně horolezecká někdy až hýří barvami.

Lana skrývají ještě jedno důležité vlákno – kontrolní nit, která udává rok výroby lana. Nit se nachází v duši provazu po shrnutí opletu a je možné z ní stanovit, kdy bylo lano vyrobeno. Pro označení našich provazů platila ČSN 83 2612, na kterou průběžně navázala ČSN EN 892, kde je rok výroby označen nití. U některých zahraničních lan je to trochu jiné. Výrobci do jádra vkládají identifikační pásku, která udává název provazu, jeho průměr, typ, číslo normy a rok výroby. Páska musí být po celé délce lana a zde je úplná jistota správné identifikace každého lana. Páska udává nezaměnitelné údaje. Požadavek na identifikaci vyplývá také z ČSN EN 1891, kde se vyžaduje, aby provaz s nízkou průtažností (tj. statické lano) mělo vnitřní označení opakované alespoň každých 1m po celé své délce. Značení musí obsahovat tyto údaje: jméno nebo obchodní značku výrobce (dovozce nebo dodavatele), číslo normy (tj. EN 1891) a typ lana – A nebo B, rok výroby, materiál ze kterého je vyrobeno uvedený buď názvem, nebo normovým barevným značením.

Oplet je tedy ochranný plášť, který chrání nosné jádro. Jádro (duše) je nositelem pevnosti. Poměr mezi jádrem a opletem by měl být vyvážený. Pokud bude větší množství jádra na úkor opletu, provaz je pevnější, ale jeho životnost je nižší, protože dojde rychleji k předření opletu. Nedá se tedy říci co je prioritou. Je nutné najít správný kompromis. O tom jaký poměr mezi jádrem a opletem asi bude, určuje každý výrobce sám. A to je “umění“, které si každý výrobce chrání. Dnes jsou lana vyráběna z jemných, velmi tenkých vláken (polyamid, polyester, polypropylen). Toto syntetické vlákno je charakterizováno vynikajícími mechanickými vlastnostmi, jako např. vysoká pevnost, vysoká tažnost při přetrhu a dobrá elasticita. Téměř výhradně se používá materiálu s označením PAD 6, který má lepší schopnost pohltit pádovou energii než jeho příbuzný polymer PAD 6,6. Má, ale nižší bod tání, což znamená nevýhodu při zahřátí v důsledku tření. Materiál je stejný pro jádro i oplet provazu. Pro kvalitu lana je důležité, aby všechna vlákna byla v celé délce nepřerušená, kontinuální.

Než se vlákna zkroutí do příze, z níž se vyrábí jak jádro, tak oplet lana, projdou tepelným zpracováním, které zvýší schopnost pohltit pádovou energii. Jádro je zhotoveno z určitého počtu přízí podle požadovaného průměru a pevnosti lana. Některé příze jsou krouceny pravotočivě (typ S), jiná levotočivě (typ Z). Jádro se skládá z přibližně stejného množství obou typů příze. Tento způsob uplatňuje většina výrobců, omezuje pružné protažení provazu při zatížení, snižuje také jeho kroucení a kličkování. Méně vhodná a rozšířená je pletená konstrukce jádra. Oplet se podílí na celkové hmotnosti i pevnosti lana asi 25 – 30 %. Na kvalitě opletu závisí nejen estetický vzhled lana, ale především jeho životnost. Těsný oplet způsobuje určitou tuhost provazu, ale chrání jádro před pronikáním nečistot a tím zvyšuje jeho životnost, má menší odolnost v uzlu, nižší odolnost proti oděru a poškození přes hranu, má vyšší prodloužení, ale má menší pružnost (Procházka, 1990). Volný oplet zlepšuje ohebnost lana, ale je náchylný ke shrnování z jádra a tvoření boulí. Oplet zajišťuje také ochranu proti škodlivým účinkům ultrafialového záření, k čemu přispívá i barvení.

Barevnost lana by měla být taková, aby byla zabezpečená dobrá rozlišovací schopnost na 50 m. Používá se svítivých signálních barev, které nás za mlhy či šera informují o tom, kam až provaz stačí (např. při slanění). Jde tedy o prvek pasivní bezpečnosti, nikoli jen o módní či estetickou záležitost. Pro praxi při lezení s dvěma lany je důležité používat různé barvy lan. Některé provazy mají zvláštní úpravu proti vnikání vody. Nejde jen o lepší manipulaci a nezvyšování váhy lana nasáklého vodou, ale zejména o částečnou eliminaci ztráty pevnosti. Nejlepším postupem je impregnace hotového lana silikonem, parafinem nebo teflonem, méně účinná impregnace vláken silikonovým roztokem před spletením. Životnost a odolnost úprav je různá a podle toho označujeme provazy: Standard S, Dry (suché), Everdry (vždy suché), Superdry (super suché), Super Everdry, Double Dry (dvojnásobně suché), Dry long life (suché po dobu celé životnosti), Waterresist W. R. (vodě odolné),C. I. A. P. Completely Impregnated Alpinistic Produkt (kompletně impregnovaný alpinistický produkt). Všemi těmito označeními se rozumí apretační úpravy jednotlivých vláken (filamentů), aby byly pevnější, odpuzovaly vodu, byly odolnější proti oděru a UV záření. Z prohlášení o prospívání suchého ochranného povlaku lan vyplívá, že zde nejsou standardní procedury. Výrobci provazů pro to mohou dělat mnoho, ale i málo. Kromě toho nejsou žádné specifické testy pro lezecká lana, která nemají žádnou míru odolnosti proti odírání nebo odolnost proti vodě. Není zde žádné validní srovnání, tudíž by neměla být vyráběna. Avšak jsou známy podobnosti o zacházení a konečných procesech, které snižují absorpci vody. Studie impregnovaných lan od 13 různých výrobců, užívajících velký počet testovacích metod, ukazují, že pouze velmi málo lan má ve skutečnosti schopnost odpuzovat vodu (Signoretti, 2002). Horolezecké lano musí vyhovovat požadavkům mezinárodní unie horolezeckých sdružení UIAA (International Union Alpine Association). Lano musí být odzkoušeno nezávislou zkušebnou a podlehlá schválení v rámci EU (evropská unie), je označeno CE. Horolezecká lana se zkoušejí podle normy EN 892.

 

Životnost - provazy, lana

Na lano nemůžeme při lezecké, zvedací, zavěšovací činnosti působit silami, které se blíží hodnotě nominální pevnosti v tahu lana. Musí se zachovávat nebo překračovat tzv. bezpečnostní koeficient Bk, který je dán vzorcem: Bk = N / Q , přičemž

N je pevnost lana v tahu v kg

Q je hmotnost visícího břemene v kg

Pro zachování odpovídající bezpečnosti by minimální hodnota bezpečnostního koeficientu Bk měla být alespoň Bk = 7. Statické polyamidové lano průměru 10mm má udanou pevnost v tahu cca 1800kg. Při klidovém zavěšení břemena váhy 80kg je pak bezpečnostní faktor 22,5. Obecně (záleží na typu lana) při zachycování pádů je minimální bezpečnostní koeficient Bk = 20 a zvyšuje se o 1 s každým metrem pádu. Tj. budeli volný pád 5m, pak potřebujete Bk alespoň 25.

Schubert 2002 udává, že "Nedojde-li k zatížení lana přes ostrou hranu, nehrozí v žádném případě nebezpečí jeho přetržení. Naopak již při velmi malém zatížení tohoto typu hrozí velmi vysoké nebezpečí přetržení, a to již při menších pádech. To plat i pro nejnovější a nejlepší lana.“ Životnost lana představuje pro výrobce lan vážné dilema. Ti jsou totiž podle bruselských směrnic PSA povinni udávat životnost každé součásti výzbroje, tedy i lan. Je-li lano zatíženo při pádu přes záseky na karabinách, může dojít k poškození opletu, což může vést až k jeho protržení. Samotné lano se kvůli tomu přetrhnout nemůže. Přesto se ale lano s poškozeným opletem musí vyřadit, protože poškozený oplet ztěžuje manipulaci s lanem.

Životnost lana je proto stále nevyjasněnou otázkou. Stěží najdeme novinky v základních faktorech užívání lana. Jsou to kombinace: odírání o skálu, mechanické zmenšení, prach, mikrokrystaly než proniknou opletem, počet ulezených metrů (ne ulezený čas).

Po četných rozborech a výzkumech bylo zjištěno, že pro běžnou praxi lze životnost lana určit podle počtu normovaných pádů UIAA, které lano zachytí. Oproti minulosti se náhled na životnost lana velmi zpřísnil, má to však racionální základ v nejnovějších poznatcích.

Životnost a pevnost lana je ovlivněna chemickými a fyzikálními vlivy.

Chemické vlivy:

Pevnost lan snižuje : stárnutí řetězců polymerů, působení kyselin na PA, působení louhů na PES, vlhkost působící na PA. Chemické napadení vyššího stupně u PAD a PES můžeme na laně indikovat v místním zeslabení nebo ve změknutí lana tak, že povrchová vlákna mohou být v extrémních případech vytržena nebo odřena jako prach.

U polyamidových vláken je chemická odolnost všeobecně extrémně dobrá, ale roztoky anorganických kyselin způsobují jejich poškození. Je nutné zabránit ponoření (nebo kontaminaci) v kyselinách chladných i horkých. Zásady (louhy) a většina olejů v normálních podmínkách PAD vlákno neovlivňují, pouze některé organické roztoky způsobí jeho nabobtnání. Dojde-li ke kontaminaci louhy nebo organickými látkami, je nutné lano vymýt studenou vodou. Máme-li jakoukoliv pochybnost o původu látky nebo vlivu chemických látek na lano, je lépe jej vyřadit.

U polyesterových vláken je odolnost vůči kyselinám velice dobrá, přesto by neměla koncentrace překročit 80 %. Dojde-li ke kontaminaci, je nutné lano vymýt studenou vodou. Odolnost PAD vůči uhlovodíkům (olejům) a obyčejným organickým roztokům je dobrá. Jen koncentrované fenoly způsobují vážné poškození vláken. K očištění lan lze použít technický (resp. lékárenský) benzín. Automobilový nelze použít, protože přidaná aditiva jsou látkami poškozujícími některá chemická vlákna.

Mokré lano má částečně sníženou pevnost díky vodě, ale je-li zmrzlé, má vyšší pevnost než mokré. Při zatížení se část energie spotřebovává na přeměnu ledu ve vodu. Signoretti (2002) udává 50 % snížení dynamické odolnosti zmrzlých lan srovnáním s původními vlastnostmi suchých lan. McLaren (2006) zase udává 30 % redukci statické průtahu u zmrzlých a mokrých lan srovnáním s původními vlastnostmi suchých lan.

Trvalé poškození příze opletu (potažmo i jádra) chemikálií vede k degradaci statických a dynamických vlastností, příze se může stát křehkou a následně při zachycení pádu neočekávaně prasknout. Dokonce jsou známy případy, kdy černý fix (Schubert, 2002), použitý jako označení pro střed lana, výrazně poškodil lano, které prasklo právě v místě označení při zachyceném pádu.

Látky jako CocaCola, mořská voda či písek a jiné nečistoty nezpůsobují měřitelné bezpečnostně relevantní poškození lana. I tak se ale doporučuje opláchnutí lana – zabrání se tvorbě krystalů (Schubert, 2002). Naopak moč (kyselina močová) způsobuje až 30 % úbytek počtu absolvovaných normovaných pádů, tedy znatelné poškození.

Fyzikální vlivy:

Pevnost lan snižuje: Světelné záření, hlavně jeho složka UV, Teplota – nad 150 °C dochází k měknutí a snižování pevnosti (u PE ještě podstatně nižší teplota, Spektra tuto nevýhodu nemá, u ní však je nutné pamatovat na nižší bod tání než u běžného nylonu – větší možnost poškození rozpálenou slaňovací brzdou apod. (Procházka, 1990), Sálavý zdroj tepla – sušení, otevřený oheň, jiskry, styk s horkými předměty, Mechanický otěr při dotyku se skálou, hranami a výstupky, poškozování lana lezeckými pomůckami (blokanty, slaňovací brzdy, karabiny apod.). Uvázané uzly snižují pevnost lana.

Šlapání po laně i přes ostrou hranu nezpůsobuje pokles absolvovaných normovaných pádů. Podle výzkumů bezpečnostní komise UIAA (která je zodpovědná za značení pro stanovení norem UIAA) a výzkumů, které uveřejnil Schubert (2002), může dodatečné značení lan, fixem nebo značkovačem, lanu škodit. Zkoušky prokázaly snížení počtu zachycených normovaných pádů okolo 50 %.

Reference: Tomáš Kujínek - 2007, Kolektiv autorů Provaznictví s.r.o.