Rodinné provaznictví s tradicí více než dvou století.

V samém srdci Prahy, jen pár kroků od Petřína, najdete krámek, kde se dodnes vyrábí a prodávají provazy, lana a sítě. Zkušenosti předávané z generace na generaci, poctivé řemeslo a ochota poradit – to je základ, na kterém stojíme dodnes.

Dlouhá historie a silný příběh
Vlastní výroba v srdci Evropy
Provazy, které spojují svět

Provaznické know-how

Od šplhacích lan po dekorativní sítě – týmem odborníků s dlouholetou zkušeností je zákazníkům poskytováno poradenství i podpora při výběru vhodného řešení.

Osobní přístup

Provaznictví na Újezdě je místem, kde se stále dbá na osobní kontakt a poctivou komunikaci. Každý dotaz řeší přímo lidé, kteří rozumí svému řemeslu.

Ověřená kvalita

Provazy a sítě z Újezdu využívají zoologické zahrady, školky, architekti, filmaři i sportovní areály. Výrobky splňují nároky na bezpečnost, estetiku i dlouhou životnost.

Ing. Jindřich Bedaň, MIB

Majitel, provazník v páté generaci

Vyrůstal mezi provazy, zatímco jiné děti tahaly kačera. Rodinná tradice sahající až ke kořenům v 19. století se v jeho rukou proměnila v moderní dílnu s duší starého řemesla.
Ač původně směřoval jinam, osud i otcovo přání ho přivedly zpět – do provaznictví na pražském Újezdě.

Dnes za ním chodí zákazníci z celé Evropy – od filmařů a architektů, přes zoologické zahrady až po akrobaty. O jeho práci psal Forbes, RESPEKT i iDNES.
Jeho přístup spojuje respekt k historii s odvahou hledat nové možnosti. Ať už potřebujete lano na loď, prolézačku na zahradu nebo sítě pro výstavu v galerii – zde víte, že jste na správné adrese.

Tradice, která se vine generacemi

Často se nás zákazíci ptají na historii naší firmy. Kam až sahají kořeny „Provaznictví“? I nás samotné to zajímalo, a tak jsme trošku zapátrali, abychom Vám ten příběh, zašmodrchaný do provázků, trošku rozmotali.

Vraťme se tedy o století nazpátek, kdy život plynul trošku pomaleji a místo tramvají brázdily ulicemi koňské povozy. To tehdy vedl od Národní třídy směrem k Vítězné ulici teprve druhý most přes řeku Vltavu – Řetězový. A to je přesně okamžik, kdy se rozhodl prapradědeček chytnout příležitost za pačesy, respektive za provazy, a otevřel si svůj první krámeček. Původně to byl krámeček s drobným zbožím, které kolemjdoucím lidem nabízel a vždy se uctivě zeptal: „Čím posloužím“ nebo „Co pro Vás mohu udělat?“ Jednou šel takhle okolo německy hovořící starší pán, který byl i trochu nahluchlý, takže úplně nerozuměl a zeptal se: „Prro.. Was?“ A zde se patrně vyklubal u dědečka ten spásný nápad – PROVAZ! Založím provaznictví!

Protože trpělivost růže přináší, v našem případě provazy, díky jeho nesmírné píli a houževnatosti si své vítězství ve Vítězné ulici zajistil. Tehdy se ovšem Vítězná nejmenovala, byla to Chotkova ulice. Vítěznou se stala až v roce 1928 na památku událostí z roku 1918.

Jak šel čas, a Vltava plynula, z malého dřevěného krámečku u cesty se přesunulo provaznictví o pár metrů vedle do kamenné prodejny. Odsud už se nikdo nikam nestěhoval, naopak předávalo se z generace na generaci, až se vedení ujmul prapravnuk a současný majitel Jindřich.

Ale co když to všechno bylo úplně jinak? Podíváme-li se ještě více do historie a zabrousíme až k malému muži co do vzrůstu, ale velkému co do činů a představíme si ho s typickým dvourohým kloboukem na hlavě, ocitneme se v době francouzského vojevůdce Napoleona Bonaparte I.

Když se řekne Bitva tří císařů (prosinec 1805), většině se vybaví slavná Napoleonova vítězná tažení a slavkovská pole zkrvavená největší bitvou, jakou do té doby Morava zažila. Málokdo ale ví, že spolu s francouzskými vojsky tehdy na Moravu dorazila i skupina španělských řemeslníků – provazníků z oblasti Badalona nedaleko Barcelony. V latinských písemných dokumentech se vyskytuje i v jiných verzích jako Bedelona, ​​Bitilona, ​​Betulona, ​​Bedalona a dokonce i Vitulona. Všimněte si, té nápadné podoby s příjmením Bedan, když se vytratí písmena L,O.. ale k tomu se dostaneme později.

Takže tito muži, zkušení výrobci lan, provazů a tkalcovských výrobků, byli povoláni jako součást podpůrných jednotek zásobujících Napoleonovu armádu. Lano tehdy bylo nezbytné, ba přímo nepostradatelné! Používalo se pro dělostřelectvo, přepravu zásob, stavbu stanů i opravárenské práce či vázání koňů i na koňské ohlávky. Kvalitní katalánské konopné provazy byly ceněny v celé Evropě, a právě Napoleon souhlasil s jejich nasazením při tažení do střední Evropy.


A teď se dostáváme k jádru! Vlastně, zase trošku musíme odbočit, a objasnit provaznickou terminologii. Jádro totiž u provazů tvoří jakýsi základ (duše, core, kern) neboli vnitřní část lana, často tvořená jedním nebo více prameny vláken. Jádro určuje nosnost lana a průtažnost. Vnější část, která jádro obklopuje, se nazývá oplet. Tak to jen taková vsuvka, aby čtenář pochytil něco z provaznické „kuchyně“.

A tehdy, mezi těmito provazníky, byli i bratři z rodiny Badalon, kteří se usadili poblíž Slavkova poté, co Napoleonova vojska odtáhla zpět do Francie. Zřejmě nejen kvůli krásné moravské krajině, ale i kvůli lásce, kterou zde patrně našli. Kdo ví? Vlivem přirozeného přizpůsobení novému jazykovému prostředí nebo snad zkomolením se postupem času změnila podoba příjmení na Bedalon, Bedal, Bedan, Bedáň a u některých se posléze čárka nad „a“ vytratila úplně. Během 19. a 20. století se jednotlivé větve rozšířily také na severní Moravu, zejména na Opavsko a Ostravsko, kde členové rodiny pracovali jako řemeslníci nebo v průmyslu. Jiní zamířili za obživou směrem k Praze.

Současný majitel a hlavní provazník Jindřich sází na osobní kontakt. Ne že by přímo sázel bavlnu, konopí či len na polích a následně sklízel, ale v dnešní digitalizované době je osobní návštěva prodejny klíčovým okamžikem. Zákazníci často vstupují s konkrétní představou, dotazem nebo jen s neurčitým tušením, že něco potřebují – a odcházejí s cennými radami, úsměvem a někdy i s úplně jiným zbožím. Není výjimkou, že přišli s myšlenkou … a odešli s provazem.

Z důvodu malého prostoru a neutěšeného stavu původní malé prodejny proběhla Velká Říjnová Sádrokartonová Rekonstrukce, tedy začala v říjnu 2018. To se bouralo a zase stavělo, rekonstrukce pěkně od podlahy až po dvě nově postavená vzdušná patra. Vznikl tak „velkorysý“ (v architektonické hantýrce) a pro nás ostatní „vzdušný“ prostor, který je současně i malým ateliérkem s ukázkou provaznického sortimentu. Provaznictví to nejsou jen provazy, jak se spousta lidí mylně domnívá. Jsou to také sítě buď stále ještě ručně uzlované, anebo sítě strojové, které slouží jako ochrana před pádem, případně pro relaxaci jako sítě pochozí. Nabízíme také gumolana, kevlarové šnůry a nitě, motouzy různých průměrů a materiálů, prádelní šnůry, šplhová lana, přetahovací lana, rohože a nově také paracordové šňůry a letecké gumy (vhodné k výrobě praků).

Pokud si budete chtít udělat někdy procházku na Petřín, přijďte se podívat do naší prodejny ve Vítězné 10 na Praze 1 a zkuste si nebo se zauzlovat :-D. Nemusíte přece táhnout až do háje, přijďte si zatahat za provaz k nám na Újezd. Kdo netáhne s námi, táhne proti nám.

I pro vás máme provaz! Nemáte cestu kolem? Nevadí!
Navštivte z pohodlí domova pro inspiraci náš neméně krásný web: www.sitovanky.cz. To by v tom byl čert, abyste si z té krásy něco nevybrali.

Zde ukázka překladu slova provaz v některých cizích jazycích:

Uže – chorvatsky

Povraz – slovensky

Rope – anglicky

Tau – norsky

Corda – italsky, portugalsky

Lina – polsky

Soga – španělsky

Seil – německy

Konopac – srbsky

Spojte se s námi

Našli jste lano, síť nebo provaz, který hledáte? Nebo potřebujete poradit s výběrem?
Ozvěte se nám – rádi pomůžeme s výběrem z našeho širokého sortimentu, nebo navštivte náš e-shop.

Provazy, které mají příběh

Naše lana a sítě nejsou jen výrobky – jsou výsledkem generací zkušeností, precizního zpracování a kvalitních materiálů. Přijďte si je vyzkoušet na vlastní kůži.

Zastavte se u nás osobně

Prodejna

Vítězná 10, Praha 1 – Újezd

Kontakt

info@provaznictvi.cz
776 886 446

Otevírací doba

Pondělí–Pátek: 8:30 – 17:30
Víkendy: zavřeno